Obecně lze konstatovat, že většina cen nemovitostí, které se realizují na trhu, se od vyhláškových, administrativních cen poměrně výrazně liší. Např. v roce 2002 byly v časopise Ekonom č. 11 publikovány výsledky studie, kde bylo mimo jiné uvedeno, že v souboru 894 uskutečněných obchodů bylo oproti vyhlášce ministerstva financí (č. 279/1997 Sb.) zjištěno, že pouze ve 24% případů je administrativní cena v intervalu ceny obvyklé (rozdíl do 10% od ceny obchodované). tj. ve třech ze čtyř případů nelze cenu administrativní (zjištěnou) považovat za cenu obvyklou. Ve 22% případů je absolutní rozdíl ceny obchodované a administrativní větší než 100% (v nezanedbatelných 8% případů větší než 200%).

Přiměřeně přesné stanovení ceny bytů a nájemného je v ČR významným problémem. Tento problém v zásadě neřeší ani tzv. individuální tržní ocenění nemovitostí, které se v praxi mohou také významně rozcházet a je poměrně nákladné. Nedostatek objektivních informací o cenách bydlení inspiroval již před více než pěti lety Institut regionálních informací k myšlence trvale a průběžně monitorovat nabídkové ceny bytů a nájemné v ČR. Dlouhodobě srovnatelné údaje o cenách bytů poprvé IRI prezentoval k 15.11. 2000. Výstupy v podobě přehledů cen standardních bytů a nájemném za vybraných 335 měst ČR od té doby IRI pravidelně ročně vydává.

Výrazným impulsem pro rozvoj systému monitorování cen nemovitostí byl začátek spolupráce IRI a nejčtenějšího internetového zpravodajského serveru iDNES. Od dubna 2004 IRI výrazně zvýšil rozsah sběru dat v Praze a v krajských městech, takže dnes mohou být na stránkách cenybytu.idnes výsledky zveřejňovány podstatně častěji - v případě Prahy dokonce jednou měsíčně.

Podobné informace v posledních letech publikuje i ČSÚ a to za více druhů nemovitostí. Tyto údaje jsou i podkladem pro aktualizaci vyhlášek MF ČR. Vzhledem k tomu, že však vychází z údajů získaných v rámci daně z převodu nemovitostí, může publikovat informace v menším územním detailu a s více než ročním časovým zpožděním. Otázkou zůstává i vlastní kvalita výchozích dat, které jsou v rámci optimalizace daně, ale i z jiných důvodů zkresleny.

Dalšími dostupnými zdroji údajů jsou i informace z některých finančních ústavů. Pokud by údaje z jednotlivých zdrojů byly srovnány (někdy je to velmi obtížné), pak i nadále je potřeba počítat s poměrně velkými vzájemnými odchylkami.

Nejlepším a nejvýznamnějším měřítkem přesnosti je vždy prověření výstupu v praxi a to porovnáním se skutečně sjednanými cenami. Nezávislé a objektivní srovnání prezentovaných výstupů v podmínkách ČR dosud není k dispozici. Vlastní firemní srovnání přesnosti dat však vedou k závěrům, že uvedená data představují v podmínkách ČR relativně nejpřesnější a nejpodrobnější zdroj informací o cenách bytů a nájemném.